MĚLNICKO - Devětapadesátiletý řidič ohrozil nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu. 

Po dálnici D8 řídil dne 26. května 2021 kolem 7. hodiny ranní nákladní vůz s návěsem. Na sjezdu u Úžic z dálnice sjel a vjel do jednoho z areálů u dálnice. U jedné z ramp započala nakládka vozu. Zaměstnanec firmy však pojal podezření, že je řidič opilý. Přivolaný vedoucí pracovník u něj provedl dechovou zkoušku a ta byla pozitivní. Muž opakovaně nadýchal více než 1,5 promile alkoholu. Na místo byli přivoláni policisté Obvodního oddělení Lužec nad Vltavou. Ti provedli u řidiče dechovou zkoušku kalibrovaným přístrojem. I ta ukázala hodnotu téměř 1,5 promile alkoholu.

Následujícího dne po vystřízlivění mu policejní inspektor sdělil ve zkráceném přípravném řízení podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, za což mu hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.

Alkohol patří mezi tlumivé drogy – při nadměrné konzumaci působí sedativně, zpomalí dýchání a může dojít až k zástavě dechu. Aby to ale nebylo tak jednoduché, účinky se v průběhu konzumace mění s požitým množstvím: menší množství působí jako stimulant - člověk je rozjařený, uvolněný, hýří vtipem, roste mu sebevědomí a má pocit, že má více energie, s narůstajícím počtem drinků dochází ke snížení pozornosti a útlumu až spánku (nastupují sedativní, tlumivé účinky).

Kromě toho alkohol významně ovlivňuje vnímání – je narušená schopnost koordinace, rovnováhy, odhadu vzdálenosti, člověk reaguje se zpožděním a navíc neadekvátně. Mimo to se účinkem alkoholu zmenšuje zorné pole, což má za následek tzv. tunelové vidění – je to jako kdybys na svět koukal z nějaké roury. Z myšlení se vytratí racionalita, úsudek je pokřivený. U opilých lidí jsou také časté sklony k agresi. Alkohol odbourává zábrany a tak se z tichých, plachých lidí stávají bouřliváci. A z opatrných řidičů závodníci.

Co z toho plyne pro řidiče?

Opilý řidič je velkým nebezpečím nejen pro sebe, ale i pro své okolí. Alkohol nám dodává sebedůvěru a současně zpomaluje naše smyslové a motorické (pohybové) reakce. To je za volantem doslova vražedná kombinace. Opilému řidiči totiž trvá mnohem déle, než zareaguje na to, co se děje před ním, nebo kolem něj, má problémy s vyhýbání se vozům u krajnice, pletou se mu pedály nebo je nohou míjí.

Člověk pod vlivem si více věří a jeho rozjařenost a sebevědomí mají za následek, že více riskuje, jede rychleji, rozpálí to na rovince, řeže zatáčky a prostě si to užívá. Má pocit, že mu řízení perfektně jde a je z toho v euforii. Možná nebezpečí si nepřipouští, jeho zábrany padly. Zkreslené vnímání si neuvědomuje, připadá si „normálně“, resp. mnohem lépe a schopněji, než normálně.

Bohužel ale jeho tělo ani mysl nefungují stejně, jako za střízliva, stává se, že chybně šlápne, jeho pohyby volantem mohou být neadekvátní situaci, špatně odhadne vzdálenost či přiměřenou rychlost vzhledem k terénu a navíc nevnímá plně, co se kolem děje (tunelové vidění).

V případě nenadálé události reaguje přehnanou silou (dupne na brzdu příliš zhurta, strhne volant), avšak mnohem později, než střízlivý řidič.

To všechno (dohromady i samostatně) může mít naprosto fatální následky!

Zároveň na silnici nikdy nejsme sami. Je třeba brát v úvahu další účastníky provozu a tak trochu předvídat jejich chování. Počítat s dalšími automobily, motorkáři, cyklisty, chodci nebo zvířaty, kterým je úplně jedno, že zrovna jedu. A opatrné předvídání není zrovna disciplína, kde by opilí lidé excelovali.